Ležící sněhová peřina zkomplikovala pohyb našim dvorním (nebo spíše stodolním) kočkám. Jezevčíci to velmi brzo zjistili a postarali se o redukci chovu. Ale nezmizely jen kočky, zmizela taky poslušnost a přivolání :-( Večerní venčení se změnilo na hledání psů po dvorku, ve stodolách... Pejsani se prostě rozhodli, že by u nás neměly zůstat ani přeživší dvě kočky, a "ohluchli". Nasadila jsem blikací obojky a teď si "smradi" asi lámou hlavu, jak je i ve tmě dokážu objevit schované pod dřevem :-)))
O víkendu jsme si s Valérem zopakovali honičské zkoušky. Protože jsem slíbila doprovod na zkouškách nadějnému začínajícímu vůdci Milanovi a protože jsem nechtěla jet k Mimoni jen tak naprázdno bez psa, musel Valér ještě jednou pod dozorem rozhodčích ukázat, co umí a co neumí. Leče byly pěkně zazvěřené, ale na počet psů moc veliké (na poslední chvíli se hodně vůdců odhlásilo). Málo psů a honců v leči znamenalo veliké rozestupy, zvěř se dle mého názoru ani nepodařila vyhnat a i my jsme měli velké problémy navzájem udržet kontakt se sousedy. Valér ztratil orientaci a nakonec jsem se ve vojenském prostoru "pěkně" zamotala i já! Takže penalizaci za orientaci jsme obdrželi oba :-) Výsledek zkoušek jsme si neopravili, spíš pokazili, ale Valér znovu potvrdil pěknou hlasitost, chuť k práci na barvě i zvládnuté výcvikové disciplíny.
Konečně se zadařilo - s Lenkou jsme našly společný čas a když v poledne ustoupila mlha, mohly jsme se pokusit vyfotit kluky do seznamu chovných psů. Ve zdraví
přežili psi, foťák a ani my jsme se moc nepopraly a nepohádaly :-) Jen dvě sady baterií měly špatnou výdrž a na focení štěňat už nedošlo :-(
Ze šíleného množství uřezaných hlav, rozmazaných fotek, vlajících uší či stávkujících psů
Tento říjnový víkend jsem s Valérem nastoupila na honičské zkoušky. Měla jsem rozporuplné pocity, neboť jsme se vraceli do míst jeho srpnového šestidenního
putování. Páteční naháňka pro nás dopadla výborně, Valér v leči ukázal pěknou hlasitou práci. Zato v sobotu si opět jeho nedůvěřivá povaha vybrala daň :-( Při práci u obůrky si všiml vzadu
schovaného rozhodčího a svoji pozornost pak "musel" rozdělit a střídavě hlásil čuníka a rozhodčího. Tato jediná dvojka z celých zkoušek jej bohužel odsunula do II. ceny, ale přesto
jsem s jeho výkonem spokojená.
Letošní výcvikovou sezónu jsem tímto ukončila. Ještě jsem sice měla přihlášené psy na BZ a BZH, ale kvůli velmi nešťastné nehodě v minulém týdnu jsem již vše zrušila a trochu
předčasně se uložím k zimnímu spánku občas přerušenému jen nějakou naháňkou.
Celý týden měli naši psi odpočinkovou pauzu, protože jsem se věnovala táborníkům a se spárkem našlapala tolik stop, že už nechci les ani vidět :-)) Jak mi řekl jeden
táborník, zřejmě trpím nějakou "úchylkou na kopcovitý terén", na všechny tábory vybírám prostředí vhodné na vysokohorský příplatek :-) Takže teď budu jen a jen relaxovat a snad
pořídím i nové fotky štěňat!
Více o společném výcviku s fotogalerií: www.taborjezevciku.cz
Poslední prázdninové dny jsem měla prospat, odcestovat za sluníčkem, hrát si se štěňaty - prostě prožít úplně jinak než jaké nakonec byly :-( S Valérem jsme téměř celý srpen pilně trénovali na Chodský čakan. Z přípravy jsem měla docela dobrý pocit, ale člověk míní, pes mění.... Hned v počátku soutěže se Valér nevrátil z nahánění a já prožila šest dní hrůzy, naděje, beznaděje, pátrání, ale i veliké solidarity a podpory. Ve čtvrtek večer jsme se opět shledali a můj "psí denní režim" pokračuje dále ve vyjetých kolejích. Moc děkuji všem, kteří se mnou soucítili, nabízeli pomoc při pátrání či se aktivně do hledání zapojili.
Nejoblíbenější činností je spánek a návštěva mléčného baru.
Prší, leje, chčije.... chvílemi jsem ani nevěděla, jestli děláme lesní zkoušky nebo snad vodní??? Valérovi ale nějaká kapka nemůže pokazit dobrou náladu,
a tak disciplíny na podmáčené louce a v přilehlých remízkách zvládl levou zadní. Trošičku zaváhal jen při nahánění (snažil se, přesto to přeskakování a proplétání mezi ležící
probírkou ho bavilo kratší dobu než požadovali rozhodčí) a pak jsem zas zaváhala já - opět moje následování "na jistotu" (Valér už snad ani líp následování dělat nemůže, přesto
"sichr je sichr"). Další disciplíny jsme už propluli bez problémů. Kompletně promáčení jsme zkoušky dokončili jako jediní v I. ceně a Valér mohl oslavit pamlskem vítězství na zkouškách :-)))
Fotku z dnešních zkoušek nemám, mám jen promáčené kalhoty, svetr, klobouk, voskovanou bundu.... nooo, kdybych třeba zítra poslala Valéra vykoupat do rybníka, vypadal by úplně
stejně jak po dnešním slídění :-)
Po dvouměsíčním očekávání se splnil další můj sen - narodila se nám dlouhosrstá standardní štěňata v barvě hnědé s pálením a poprvé v ČR i hnědé s pálením tygrované. Porod byl bezproblémový, vrh zcela velikostně vyrovnaný, barvičky krásně namixované. Andy je vzorná a výborně vychovaná matka - v noci mě nechala vyspat, jen si symbolicky hrábla. Ráno jsem v klídku obstarala ostatní naše zvířectvo a teprve potom sledovala "zázrak zrození" :-))
Týdny před táborem jsem věnovala nejen přípravám a organizaci této akce, ale zároveň se pilně věnovala tréninku kluků. Na střídačku byli se mnou pořád -
při vybírání lokalit k nácviku jednotlivých disciplín. Ráno jsme už před šestou hodinou chodili slídit a kontrolovat, kde je posekaná či vhodná krytina na vlohovky, k večeru jsem
zajela potrénovat na noru či do lesa. Už před táborem mě několik místních myslivců vyhecovalo ke společnému tréninku barev i k norování a v závěrečném hektickém týdnu se
tento společný výcvik moc hodil. Během tábora jsem na své psy neměla vůbec čas, ale díky předchozí přípravě jsem přesto mohla kluky na zkouškách předvést a zúročit týdny výcviku.
3.7. složil VANAD ZE ŠTĚKOTU a WUNJO ZE ŠTĚKOTU zkoušky vloh s plným počtem bodů.
10.7. zbylo volné místečko na barvářských zkouškách. A tak jsem nastoupila s Valérem. Jen kvůli mé obavě, že celý týden jsem s ním nebyla venku a že je nevylítaný, jsem raději
při první disciplíně následování neriskovala a šla "na jistotu" - na řemenu. To byla naše jediná trojka během zkoušek - VALEUR ZE ŠTĚKOTU absolvoval BZ v I.ceně
11.7. obstáli VAJDA ZE ŠTĚKOTU, VANAD ZE ŠTĚKOTU i WUNJO ZE ŠTĚKOTU při zkouškách z norování a všichni tři tímto mají splněné veškeré
podmínky pro zařazení do chovu :-)
A co dál? Nebudeme zahálet, je teprve polovina roku a v termínovém kalendáři jsem si již označila termíny dalších zkoušek. Možná s někým vyrazím na lesní zkoušky, Vanad
a Wunjo mají zatím jen základní minimum, taky by si ještě měli doplnit "vyšší vzdělání" ... na dvorku již pobíhá "nadržená" braka Borka, která teď těžce trpěla, jak jsem jí zanedbávala
a honila jen jezevčouny .... a to jsem ještě slíbila natěšeným táborníkům nějaký společný trénink ...... teď musím nejmíň týden dospávat a nechat odpočinout hlasivky :-)))
Více fotek z výcvikového tábora jezevčíků najdete na www.taborjezevciku.cz
Moji týdenní "zdravotní dovolenou", kdy jsem bolest zaháněla prášky, spánkem i jinými povolenými i nedoporučovanými prostředky, využil Valér k odpočinku a ráno
nadšeně skočil do auta připraven na výlet. Já neměla zas tak čistou hlavu ani svědomí, týden před zkouškami většinou ještě pilně trénujeme, ale couvnout jsem nemohla. Od samého rána
při nás stálo štěstíčko - proti předchozím dnům dnešní počasí nebylo tak spalující, vytáhla jsem dobré číslo losu (na stopu jsme šli jako druzí), příjemný kolektiv i rozhodčí... prostě všechno
nečekaně vyšlo :-) Valér složil barvářské zkoušky honičů v I. ceně a nakonec byl i vyhlášen jako vítěz zkoušek!!! Máme ještě rezervy a neusneme na vavřínech :-)
Do konce června už mě čeká jen příprava tábora a výcvik juniorů na další zkoušky. Příští týden jsem chtěla s Vajdou a Valérem vyrazit na lesní zkoušky, ale pro nedostatek přihlášek
byly zkoušky zrušeny. Škoda i bezva - mám krásné tři týdny času bez zkouškového napětí.
Po stopách - společně s Artemis Vormicelli (drsná trpaslička s pěti loveckými zkouškami) a její paničkou Romanou.
Romana společně s přítelem Mirkem jsou jezevčičí nadšenci, kteří veškerý volný čas věnují svým dvěma drsňačkám
a nadchnou se pro každou akci. Artí ještě nemá honičské zkoušky, už jsem Romaně "nasadila brouka do hlavy" :-)))
Dnešní dopoledne jsme s kluky vyrazili na bonitaci na národní výstavu do blízkých Klatov. Kluci při nakládání do "psího pežotka" netušili žádnou zradu a těšili se
na výlet do lesa či na noru. Zvláště když jsem v autě měla naložené i spárky a škáru k přípravě stopy. Zastavila jsem sice v lese a stopy si našlápla, ale pánové museli počkat v autě (po návratu
mi to ostře vyříkali, co jsem si dovolila!!). Místo lítání v lese je čekalo zase šílené množství lidí a psů :-( Musím ale uznat, že se dnes již chovali o mnoho lépe a na pěstěném atletickém trávníku
si i lehli a rušné dění pozorovali v klídku.
Dnešní fotku nemám, protože jsem z bonitace hned jela domů a vyrazili jsme do lesa vypracovat připravené stopy :-)))
VANAD ZE ŠTĚKOTU - bonitační kód 0iT/AL/5-DLS (oko tmavé, barva srsti černá s pálením, tygrovaná pravidelné skvrny, mimořádně ušlechtilá hlava, ideální průběh hřbetní
linie, vyrovnaná povaha)
WUNJO ZE ŠTĚKOTU - bonitační kód 1iT/W/5-DLS (oko tmavě hnědé, barva srsti černá s pálením, tygrovaná pravidelné skvrny, nedostatečné osrstění, vyrovnaná povaha)
Na oblastní výstavu v Březině u Rokycan jsem vytáhla poslední dva mlaďochy Vanada a Wunja. Proti svým sourozencům jsou to stále "mimina", jak exteriérově, tak povahově.
Protože patřím mezi organizátory výstavy, musela jsem je ráno brzo budit a pak už následoval pro ně jeden šok za druhým - během cesty je zradil žaludek, po vysazení z auta je zas překvapilo
množství lidí a psů, pak zas byli poprvé zavřeni v přepravce v autě a museli čekat, než se zhostím povinností. A vrcholem všeho pro ně bylo, že oba byli přihlášeni ve stejné třídě (kvůli věku jsem jinak
nemohla) a vodítko každou chvíli držel nějaký "cizák". Ale nakonec to kluci zvládli obstojně, i když každý se "štěněcím" ohodnocením - jeden štěněcí srst, druhý štěněcí pohyb. VANAD ZE ŠTĚKOTU
i WUNJO ZE ŠTĚKOTU byli oceněni známkou velmi dobrý. Jo jo, jen kdyby paní rozhodčí slyšela, jak tu právě teď neštěněcky vyjí kvůli vůni háravek :-)
Tohle byla zřejmě poslední "povinná" letošní výstava, další zatím žádnou neplánuji. Ještě kluky vezmu k bonitaci a pak už nás čekají jen pracovní zkoušky.
A možná pár lidiček bylo překvapeno, že krom jezevčíků jsem na výstavě vodila i pro mě naprosto netypické plemeno - německého brakýře. Mám jednoduché vysvětlení - jako rozhodčí
z výkonu ráda poznávám i práci jiných plemen. Už jsem cvičila a předváděla různá plemena teriérů, slídičů, retrívry, ale ještě žádného honiče. Chci si "omakat" zas něco jiného :-)
Dnešní výstava byla pro radost jejímu chovateli - BORA Z VÍLOVA obdržela ocenění výborná, vítěz třídy, oblastní vítěz.
Dnešní cestu do Rokycan kolem silnic zdobily nejen žluté řepkové lány, ale opatrně zpoza mraků vykukovalo i sluníčko. Nakonec boj mraky versus sluníčko vyhrály
hřejivé sluneční paprsky, které kolem poledního nabraly sílu :-) Já měla v autě naložené oba kluky (Vajdu i Valéra), ale v hlavě chmury. Již týden není s klukama vůbec žádná řeč :-( Postupně
se mi rozháraly tři fenky a pánové nemyslí mozkem, ale úplně jiným orgánem! Během týdne neudělali jedinou barvu, dokonce Vajda vyzkoušel zdrhnout z odložení (což je u nás věc
nevídaná!). Už při nástupu jejich zamlžený, nepřítomný pohled nesvědčil o ničem dobrém. Vajda mi v náručí visel jak zdechlina, jen si hlavu položil na rameno. To vůbec nebyl můj
napružený jezevčoun. Do nory nemělo vůbec cenu nastupovat, neboť by nepředvedl, co umí a špatný výsledek by mu zbytečně pokazil reputaci. Tak naše barvy nakonec musel hájit
Valér, který sic nepředvedl veškerý svůj um, ale zkoušku složil.
VALEUR ZE ŠTĚKOTU VE VĚKU 12 MĚSÍCŮ 7 DNÍ SPLNIL KOMPLETNĚ VŠECHNY PODMÍNKY PRO ZAŘAZENÍ DO CHOVU.
A já mám brouka v hlavě dál - Valér je přihlášený na barvářské zkoušky, ale vzhledem k tomu postupnému předávanému hárání našich holek zřejmě přihlášku stáhnu. Rozbouřené
hormony jsou nyní ve velikánské přesile! Kluci si taky potřebují odpočinout od intenzivního výcviku a já získám čas trošičku "proklepnout" dvě čubinky.
A protože se na noře nesmí fotit, jen ilustrační obrázek od Mariky Stanovoi :-)
Dnes jsme si udělali výcvikovou pauzu a vyrazili do civilizace - na oblastní výstavu psů v zámeckém parku Kačina. V den svých ročních narozenin splnili
Vajda i Valér další podmínku k zařazení do chovu. Oba kluci prošli úspěšně výstavou a následně i bonitací.
Kvůli zamýšlenému chovatelskému plánu jsem na výstavu a bonitaci vezla s sebou i dvě fenky. Obě hodně drobné, exteriérově průměrné, ale pro mne "nositelky krevní linie", kterou bych
si chtěla uchovat. Hodně jsem se rozmýšlela, zda je vzít nebo ne. Obě u bonitace prospěly a udělaly krůček k uchovnění, ale.... Když už je mám doma a než je vrátím,
ještě bych si je ráda vyzkoušela pracovně. Musí mě přesvědčit, že si případné zařazení do chovu "zaslouží". Jenže - to bych potřebovala, aby den měl víc jak 24 hodin a týden víc jak
7 dní. Proč se kynologická sezóna musí nakumulovat do pár víkendů? :-( Teď připravuji na zkoušky 3 psy, organizačně se podílím na dvou psích výstavách a tábor jezevčíků se už taky
blíží mílovými kroky...
VAJDA ZE ŠTĚKOTU - výborný, bonitační kód 0i/ARV/5-DLS (oko tmavé, barva srsti černá s pálením, mimořádně ušlechtilá hlava, vynikající mechanika pohybu,
nadprůměrná kvalita srsti, vyrovnaná povaha)
VALEUR ZE ŠTĚKOTU - velmi dobrý, bonitační kód 1iT/AN/5-DLS (oko tmavě hnědé, barva srsti černá s pálením, tygrovaná pravidelné skvrny, mimořádně ušlechtilá hlava,
spáditá sražená záď, vyrovnaná povaha)
TWIX ZE ŠTĚKOTU - velmi dobrá, bonitační kód 2i/AW/5-DLS (oko hnědé, barva srsti čená s pálením, mimořádně ušlechtilá hlava, nedostatečné osrstění, vyrovnaná povaha)
QWENIE ZE ŠTĚKOTU - výborná, vítěz třídy (krajská výstava), bonitační kód 1MiT/5-DLS (oko tmavě hnědé, depigmentace duhovky, barva srsti černá s pálením, tygrovaná pravidelné
skvrny, vyrovnaná povaha)
Po studeném propršeném týdnu dnes od rána sluníčko vystrkovalo hřejivé paprsky, lepší počasí na zkoušky vloh jsme si ani nemohli přát :-) Nooo, vždyť jsme si to sluníčko zasloužili - klukům po každodenním slídění v dešti skoro narostly plovací blány a mně téměř docházely zásoby suchého oblečení. Ale dneškem je vše zapomenuto! Kluci jako správní bráchové složili zkoušky se stejnými známkami jak přes kopírák a já už se těším, že místo slídění na loukách se s Valérem přesuneme do lesa a i tygrouš se začne připravovat na barvu. Změna musí být, přihláška na zkoušky je už poslána :-)))
Tento nádherný slunečný víkend jsem ukončila zimní výcvikové lenošení a zahájila zkouškovou sezonu. K letošní premiéře jsem si vybrala mladého Vajdu. Že jsme se poslední měsíc jen tak neprocházeli lesem, ale pilně trénovali a cvičili, dokázal Vajda na zkouškách. Přihlásila jsem jej na zkoušky pořádané OMS Děčín v krásném Šluknovském výběžku. Vajda ve svých 11 měsících během dvou dnů úspěšně složil barvářské zkoušky a barvářské zkoušky honičů, obě v I. ceně. A jako třešničku na dortíku přidal i vítězství na obojích zkouškách. Za odměnu jsem mu slíbila trénink v noře :-)))
2006 - Golden Dakshund Souvenir - vítěz DLS a ABSOLUTNÍ VÍTĚZ mezi všemi rázy jezevčíků
2005 - Vanilla von Weinreich - vítěz mezi DLK
2004 - Vanilla von Weinreich - vítěz mezi DLK
2003 - Bullo - vítěz mezi DLS
2003 - Vanilla von Weinreich - vítěz mezi DLK
2002 - Nelly ze Štěkotu - vítěz mezi DLS
Občas asi budu víc ukecaná (jak jste zvyklí) a občas míň "otevřená okolí" (než jste zvyklí).
Rubriky a tlačítka budu přidávat podle nálady, zatím to stačí takhle :-)))