Do nové rodiny se chystá černý Artík. Nepojede daleko, ale poveze si s sebou velké srdíčko plné lásky, kterou určitě bude rozdávat!
Mezi nové lidské a psí kamarády odjela i hnědá Zia. Roste z ní hezká jezevčičí slečna, plnochrupá, jemnější konstituce, ale velmi temperamentní povahy. Ráda se mazlí, ale ještě
raději vymýšlí různé lotroviny, do kterých zatahovala i ostatní. Určitě se neřídí rčením "starého psa novým kouskům nenaučíš" a dvě osmileté (taky Štěkoťácké) jezevčice znovu naučí,
jak se používají zuby k vlastnímu pobavení jako zbraně hromadného ničení a k rychlému navození infarktového stavu majitele :-)))
Psiska si užívají sněhovou nadílku a já si užívám, že se domů vrací čistí! Sice jsou pak všude loužičky vody, ale pořád lepší než když se vrací jak koule bahna. Někdo se snaží chodit vyšlapanými pěšinkami, aby ho to moc nestudilo, někdo ve sněhu razí tunely a už po deseti vteřinách pobytu venku se změní ve sněhuláka.
-
Čas letí a kluci se pomalu chystají na tetování a očkování. Jsou to lotři, kteří u focení chviličku nepostojí. Tak jsem musela čekat, až se trochu unaví a neutečou z objektivu.
Poslední letošní větší akcí, na kterou jsme vyrazili, byla "krajowa" (národní) výstava v Polsku. Rozhodčí p. Matyáš byl poměrně přísný, i přes malou nebo žádnou konkurenci zadával dost ocenění "velmi dobrá". Náš Yerik se mu ale líbil a udělil mu V1, CWC a BOB.
O víkendu ukončil Yong letošní zkouškovou sezonu na honičských zkouškách. Během dvou dnů nám vyšlo snad vše! Sluníčko prozařovalo podzimní les, leče plné zvěře, v každé leči množství černé zvěře, na které psi měli šanci prokázat vše, co umí... jen střelci občas mohli mít přesnější mušku - ran padalo jak na střelnici, na výřadu bylo ale "jen" 13 čuníků a 2 lišky :-) Yong se dokázal poprat i s mojí indispozicí a zabojoval. Pod dozorem rozhodčích ani v jediné disciplíně nezaváhal, zkoušky absolvoval se samými čtyřkami v I. ceně s počtem 204 bodů, na zkouškách zvítězil a získal titul CACT!
Oba kluci již koukají, ale moc toho nenakoukají. Znechuceně si zívnou, proč jsem jim vyhnala zdroj dobrého mlíčka, a tak když pustím Twix zpět, okamžitě se pověsí na cecíky a sají a sají a sají... jsou to malé (vlastně veliké) přísavky :-)
Blíží se termín uzávěrky seznamu chovných psů a nám stále chyběly fotky. Využila jsem návštěvy kamaráda Rudy a po společném tréninku psů jsem ho
"zneužila" a pověřila tímto těžkým úkolem. Focení nebavilo psy ani mě a myslím, že se nebavil ani Ruda. Ležel na mokré zemi a měl nekonečnou trpělivost - Rudo, v disciplínách
odložení, vytrvalost, ochota, trpělivost a šikovnost Tě hodnotím samými čtyřkami v I. ceně :-)))
Mohu tedy oficiálně představit nové chovné dlouhosrsté standardní jezevčíky - YERIK ZE ŠTĚKOTU a YONG ZE ŠTĚKOTU
A aby byl výběr dostatečný, nabídku rozšířil i jeden "staronový" chovný pes (včetně staré fotky) - GERRY ZE ŠTĚKOTU
Týden utekl a kluci povyrostli. Zatím to jsou slepí krtci, ale pořádně baculatí. Hnědoušek trošku zvýšil svoji váhovou převahu, ale ani černoušek se v jídle nenechá nijak omezovat. Z pelechu se ozývá jen mlaskání.
Do krásy vyrůstají i jarní štěňata. Všichni už jsou přezubení, plnochrupí a pomalu dospívají. Dostávám od majitelů krásné zprávy i fotky, za což jim moc děkuji. Zikoma jsem na podzim vídala častěji, neboť jezdil jako doprovod se svým psím kamarádem k nám na výcvik. Doufám, že od spolubydlícího Darwina odkoukal jen to nejlepší a příští rok bude s úspěchem bojovat na loveckých zkouškách. Zeko se zatím proměnil v chůvu, prý je neuvěřitelně ohleduplný a něžný. Mrňavá Zoan povyrostla a stává se z ní hezká psí slečna. Hnědá Zia i tygrovaná Zoretta si zatím užívají dětství v naší smečce a foťáku se zdárně vyhýbají :-)
Dnes ráno se narodili feně Twix ze Štěkotu dva pejsci - jeden černý s pálením, druhý hnědý s pálením. Otcem štěňat je náš importovaný pes Eloy Eligius v.d. Mibaf's Hoeve. Téměř pětiletá Twix zvládla svůj první porod bez problémů. A já doufám, že kluci dostali do vínku aspoň něco z vynikajících exteriérových i pracovních kvalit babičky ICH. Nelly ze Štěkotu.
V týdnu se do tmavých očí Ypsilončat kouknul oční specialista, zda neobjeví nějakou skrytou vadu. Všichni od vyšetření odešli s výsledkem - PRA/kat. negativní.
A když už byli ve veterinární ordinaci, nechala jsem jim odebrat krev na další genetické testy.
Sobotní naháňka byla jistě zábavnější než návštěva veterináře. Počasí, že by psa nevyhnal, leče plné černé zvěře, šikovní střelci... i mlaďoši prošli křestem
ostrého lovu a vypadali moc spokojeně :-)
Po úspěšném absolvování norovaček s "vetřelcem" v naší smečce, s hlaďačkou Lotkou, jsem dnes vzala na BZH opět Yonga. Šli jsme si zkoušky užít a spíš jsem je vzala jako trénink v kolektivu na honičské zkoušky. Yong všechny disciplíny zvládl se čtyřkami v I. ceně, předvedl, že umí vodění i odložení volně bez úvazu, nakonec byl vyhlášen jako vítěz zkoušek. Nyní nás čekají již jen naháňky - pro Yoki a Yonga nominace na honičské zkoušky. Teprve při naháňkách se rozhodnu, koho ještě letos vezmu na HZ nebo jestli je nechám dozrát na příští rok :-)
Během hárání mi asi někdo vyměnil fenu :-( Z pracanta Yoki se stala opět puberťačka. Zapomněla snad vše, co se dosud naučila a zvládala levou zadní. A protože byla přihlášená na další zkoušky, musel opět zaskočit "náhradník" Yong. S tím jsem plánovala zkoušky na příští rok, ale plány jsou od toho, aby se měnily :-) Po týdením intenzivním výcviku jsme drze vyrazili na BZH "O pohár ředitele LMP s.r.o." s cílem "prolézt". Yong na zkouškách uspěl ve II. ceně, s jedinou trojkou ze stopy, ostatní disciplíny za 4, ovšem na jistotu s úvazem. Osobně mám z jeho výkonu moc velikou radost, protože se mu podařilo vypracovat 6,5 hodinovou šlapanou stopu v terénu čerstvě zrytém od černé, nesešel, jen jeho práce nebyla po celou dobu na plně rozvinutém řemenu, občas si přišel pro podporu a povzbuzení :-))) Tak nakonec mám dilema, zda na honičské zkoušky nevezmu raději Yonga nebo jestli si počkám, zda se Yoki opět nevrátí mozek a rozum !?
Protože se Yoki rozhodla, že potřebuje pauzu a výcvik přerušila háráním, na zkoušky z norování místo ní vyrazil Yong. A výlet to byl úspěšný. V I. kole nastoupil hodně pomalu, každý kout cizí nory musel prozkoumat a ve druhém kotli na něj čekala "ostřílená bojovnice", která nemínila ustoupit z pozice. Snažil se, chlapec, snažil, ale zatím je mladý a chybí mu víc zkušeností :-) Ve druhém kole mu šla liška naproti až do prvního kotle, to jej vyhecovalo a hezky jí zatlačil až dozadu. Několikrát se zdálo, že se mu podaří lišku otočit a vyhnat, ale desetiminutový limit utekl moc rychle. Ale i přes své mládí si z kontaktního norování přivezl II. a I. cenu a titul norník.
O víkendu jsme s Yoki absolvovaly soutěž s cílem opravit výsledek BZ. Yoki zvládla s minimálním tréninkem (můj kotník stále zlobí) všechny disciplíny, i když jsem neriskovala a vše vsadila na jistotu na řemenu. Celkový výsledek mě moc potěšil - lesní i barvářské zkoušky v I. ceně a celkové 2. místo v soutěži. Jen pokud bych si mohla příště poroučet - to šílené vedro by mělo zůstat raději na Sahaře a nestěhovat se do lesů na Chodsku :-)
Dostávám krásné fotky i zprávičky od majitelů štěňat. Zdá se, že všichni zatím dělají jen radost. Malý Zeko nezapře, že je "ze Štěkotu" a mezi první znalosti zařadil štěkání na povel :-) Zoan zůstala stále velmi vybíravá nimra při krmení, a tak výjimečně, když jí něco zachutná, se promění v přežraného hada :-)
Během příprav jezevčičího tábora jsem se intenzivně věnovala i našim psům. Ještě v květnu jsme si udělali výlet na Kačinu, kde mlaďoši absolvovali povinnou bonitaci. Pak se již střídali v tréninku na noře, v lese i na louce. Měsíc to byl náročný, ale výsledek se dostavil. Yoki si připsala I. cenu na lesních zkouškách a plný počet bodů při norovačkách, Yerik a Twix zvládli se samými čtyřkami vlohovky. Dobrý pocit mi kazí jen výsledek Twix při norování. Co tam předvedla (tedy spíš nepředvedla)!!! Nejraději bych se ostudou zavrtala pod zem :-( Twix se úplně změní při pohledu na větší množství lidí a psů. Na vlohovkách to ještě ustála, slídily jsme daleko od korony, louka s vyšší trávou a kraj lesa jí poskytly zdání samoty. Jenže na noře to už nezvládla. Z nory mě chodila kontrolovat, zda jsem jí neutekla, takže všechny disciplíny pokazila, jak se dalo :-((( No nic, sice zkoušku splnila, ale není jí odpuštěno, bude muset ukázat, že fakt norovat umí. Hned v pondělí jí čekal přesun a nyní každý den "brigádničí" v hospodě, aby se pořádně otrkala mezi lidmi a hlukem.
Tábor jezevčíků (vlastně už nejen jezevčíků, výcvik absolvovali i stafbulíci a bordík) doprovázelo naprosto ideální počasí - každou noc pršelo, přes den teplíčko a vlhko, ideální počasí na výcvik na barvách. Na noře jsme lišky nepřesvědčili, aby běhaly se šnorchlem, a tak jsme po několika přívalových bouřích z nory vybírali kbelíky vody, pak stačilo pár dlouhosrstých psů a trénink pokračoval ve vymetené vysušené noře :-) Bylo úžasné pozorovat pokroky jednotlivých dvojic, jak psů, tak vůdců. Doufám, že své nabité vědomosti a zkušenosti zúročí i v budoucnosti.
A já si letos užiju pořádný potáborový relax. Při strhávání lístků a úklidu v lese nevydržel kotník (zničený v mládí při seskocích padákem), odmítla jsem čtvrté sádrování, poctivě znehybňuji kotník ortézou a užívám si domácí samotku a faunu a flóru našeho dvora a zahrady.
Kvalitnější fotky už starý foťák nezvládne, pošlu ho asi do důchodu.
Opětovné střídání nálad. Ve středu odcestoval Zikomo, poslední černý pejsek a v ohrádce je nyní nějak prázdno, nějak mi ti černí ďáblíci chybí.... Cestu prý zvládnul s malými obtížemi, ale v nové
domácnosti se rozkoukal hodně rychle. Snad naši prckové budou dělat v nových rodinách velkou radost.
Mně udělali velikou radost dnes velcí černí kluci Yerik a Yong. Oba zvládli zkoušky z norování se samými čtyřkami. Zkoušky nováčků tedy mají oba za sebou, budeme se moci soustředit
na další trénink a zkoušky :-)
V pátek a sobotu jsem dostala fotky našich lumpíků. Zdá se, že obě prťata vzala svůj úkol zodpovědně a novou rodinku si omotávají hezky okolo svých tlapek :-)
Páteční smutné loučení se dvěma štěňaty, která se vydala do nových lidsko-psích smeček, vystřídala sobotní radost na výstavě. I přes nepříznivou předpověď jsem se vydala na oblastní výstavu psů do Chomutova - Červeného Hrádku. Naštěstí se místu konání výstavy vyhnuly dešťové kapky a pro psy bylo chladnější počasí určitě příjemnější než vedra předchozích dnů. Na nás se usmálo sluníčko :-) Všichni tři - Yong, Xigris i Yoki - získali ocenění výborná 1, vítěz třídy, Xigris ještě přidal i titul Oblastní vítěz.
Nejde sedět jedním zadkem na dvou židlích, i když je ten zadek hodně veliký! Někdy bych se potřebovala naklonovat a rozdělit, nestíhám vše, co bych chtěla.
A tak jsem využila nabídku a poslala do Prahy na výstavu Yoki a Yerika. Úděl vystavovat mé závisláky převzala Hanka Chromová. I když asi předvedení nebylo
vůbec podle jejích představ, zvláště Žerik stávkoval, přesto na oba získala ocenění výborná 2 a moc hezké posudky. Hani, děkuji!
Ve stejnou dobu jsem s další částí naší smečky bojovala na pracovním poli. Xigris a Yong předváděli své vlohy a oba získali na ZV I. cenu. I tyto vlohovky probíhaly za ideálního
počasí, krytina vhodná pro jezevčíky, honitba dobře zazvěřená hlavně srnčí zvěří, prima společnost lidí.
Teď nás čeká týden pracovní odpočinek, vymazlování štěňat a příští víkend zase cesta na další psí akci :-)
Dnešní zkoušky se vydařily po všech stránkách. Bylo ideální počasí i dostatek zvěře. Během zkoušek Yoki předvedla své vlohy i chuť do práce, a tak si ze zkoušek odnesla plný počet bodů.
Čas letí, a tak štěňata dostala svoji další dávku tabletky na odčervení a pak se již mohla pustit do snídaně. Kozí tvaroh s medem jim (i Andy) chutná, a když jsou bříška plná, neuškodí ani tvarohová koupel :-)
Již třetím rokem (pomalu se z toho stává tradice) začínám zkouškové období ve Velkém Šenově, kde jako první v republice pořádají barvářské zkoušky. Letošním křestem prošli dva nováčci - Xigris a Yoki. A bohužel nemůžu napsat, že obstáli "bez ztráty kytičky". Při sobotních barvářských zkouškách oba zaváhali na stejné disciplíně, úplně jak přes kopírák, a já stále přemýšlím, kde se stala chyba :-( Noční budíček, daleké ranní cestování, nevolnost v autě, první kontakt mezi více lidmi a více psy, při disciplíně nebyli už jen se mnou, ale jejich výkon sledovali i cizí lidi-rozhodčí... - fakt nevím, asi kombinace toho všeho způsobila, že oba měli bodíky do první ceny, ale podmíněná známka je "hodila" do II.ceny :-( Naštěstí v neděli předvedli vše, co jsme natrénovali a oba udělali BZH v I. ceně se čtyřkami ze všech disciplín. Takže nakonec převládla spokojenost - dva dny, čtyři zkoušky = docela dobrý start a začátek výcvikového roku :-) Je toho ještě dost před námi...
Včera jsem prcky poprvé vynesla na dvorek a přes den dala do venkovní ohrádky. Počáteční šok, kdy se všichni drželi pohromadě, postupně vystřídal mohutný vřískot, jak se sháněli po mámino teple. Andy má stále přemíru mléka, a tak štěníci vždycky jen z povinnosti ochutnají nabízenou baštu, většina obsahu misky skončí v kožíšku než v bříšku. A Andy má pak co čistit.
Štěňata krásně rostou, Andy jim zajišťuje stále plný mléčný bar. Už mají všichni otevřená očka, i když - spíš je mají stále zavřená, zatím buď jen baští nebo spí. Náznaky štěkání, vrčení a kňučení se ozývají, jen když je vytáhnu z "valné hromady". To pak mžourají do objektivu a hledají nejbližší cecík :-)
V noci se vyklubali na svět noví Štěkoťáčci. Andy k porodu přistoupila jak zkušená matka a během necelých dvou hodin začalo v porodní bedně vrnět 5 malých jezevčounů. Očekávané barvičky splnila na 75 % (chybí jen černý tygr), očekávané pohlaví na 100 % (jsou psi i feny). Z koule se přeměnila opět v štíhlou jezevčici, které již asi nebudu kazit postavu další březostí :-))) Nyní pečlivě zahřívá a opečovává své potomky, na venčení jí musím z pelechu odnášet.
aneb Andy krátce před porodem :-)
Zdá se, že Andy zabřezla a rostoucí bříško patří štěňátkům, nikoliv jejímu zvýšenému apetitu. A tak by se v polovině března mohla narodit štěňata černá nebo hnědá
s pálením, případně černí či hnědí tygříci. Pohlaví ani barvu štěňat by sono vyšetření neukázalo, s radostí se nechám překvapit :-)
Na štěňata ještě přijímám rezervace.
3 roky stará fotka z archivu - stačila plechovka barvy a Andy vylezla ze stodoly jako "modrý tygr"
I druhá koza zvládla porod zcela bez asistence, a tak se naše stádečko rozrostlo o kozlíka-obříka. Tím máme letošní kozlení za sebou a snad se ani Andy nenechá zahanbit a příští mláďata budou nová štěňata. Zatím je ještě brzo, aby bylo poznat, zda se krytí zadařilo.
V psí smečce se neděje nic nového, a tak nám zimní relax zpříjemnila kozenka. I když jsem poctivě začala hlídat termín porodu, přesto jsem neuhlídala :-) Ráno na mě již čekalo umečené překvapení. Dvě kozičky se mají čile k světu a já mám plnou hlavu starostí. Zatím jsme kozlata měli vždycky až na jaře, teď mám trochu obavy ze zimy, ale snad to holky vydrží :-)
