Nic zvláštního se u nás v poslední době neděje. Díky letošnímu počasí, kdy i přízemní dlouháni nebyli omezováni sněhem, jsme téměř každý víkend chodili
na naháňky, aby psi mohli teorii převést do praxe. Na každé naháňce bylo střeleno několik kusů černé zvěře, a tak se kluci mohli vyřádit :-)
V sobotu jsem jela zřejmě na naši poslední zkoušku v letošním roce. Protože původně přihlášený "výcvikář" jack russell teriér byl moc šikovný a minulý týden
jsme spolu ke spokojenosti majitele úspěšně absolvovali honičské zkoušky včetně získání titulu, musel na zkouškách zaskočit Wunjo zcela bez přípravy. Na rozhodnutí jsem měla jen jeden den.
Přesto Wunjo nezklamal - barvu vyťukal s naprostou jistotou, odložení nezapomněl ani po půl roce od BZH, jen malé zaváhání při následování a veliké zaváhání při nahánění (vždyť on
byl snad poprvé v životě bez nějakého sparingpartnera a byl z toho značně v šoku) - zkoušku nakonec složil ve II. ceně :-)
Plnochrupí, s tmavým okem, s dobrou povahou, temperamentní, milující mazlení, bez vylučujících exteriérových vad ....
Rozum velí, srdíčko nechce... budu si pořád hledat výmluvy, proč je "nemůžu, nechci" prodat... tak aspoň tento krůček...
Dámská jízda s Klárou a s Elem a jejím Ahurem se vydařila. Oba kluci získali na BL (Skúška v brlohárení) 2x I. cenu a tímto mají nárok na zapsání do knihy norníků. Lišky nedaly svoji kůži zadarmo, jen třem psům na zkouškách se podařilo v obou kolech získat první cenu! A protože se jejich výkon moc líbil, dostaly jsme nabídku potrénovat na nedaleké obůrce s divočáky. To se nedalo odmítnout :-) I když jsme všichni měli za sebou noční pětsetkilometrovou jízdu a celý den na noře, psi při spatření dalšího "nepřítele" předvedli dle posouzení přítomného rozhodčího čtyřkové práce při neustálém kontaktu a snaze tlačit mnohonásobně silnější čuníky. Po celodenní euforii se i zpáteční cesta z výletu na Slovensko na nedělní "dálnici-parkovišti D1" zdála snesitelná.
Na včerejší oblastní výstavě získal Vajda ocenění V1, vítěz třídy, Oblastní vítěz. Vajda si užíval výlet, což se ale nedá říci o Ursie. Tu jsem vzala mezi lidi a psy po letní
pauze a bez jakékoliv aklimatizace. Ze všeho byla moc vyděšená a překvapená, a tak se zcela odmítala předvádět. Kvůli špatnému předvedení i kvůli horšímu letnímu osrstění získala ocenění
velmi dobrá, ale nakonec úspěšně prošla i bonitací. Tam již netrucovala a docela i chodila :-)
Z výstavy jsem ještě přejela na hrnčířské trhy do Berouna a domů jsem přivezla o jednoho jezevčíka víc :-))) Snad ten trpaslík aspoň někomu zlepší náladu, kterou se pár jedinců snaží
pokazit.
Protože jsem dostávala dotazy, co se děje, že se na webu nic neděje ... všichni Štěkoťáci žijem :-))) Jen jsem se od května věnovala cizím psům a naše smečka
se nezúčastnila žádné akce. Stalo se toho ale hodně :-)
Díky dvěma červeným dlouhánům jsem nakoukla pod pokličku oboru, o kterém jsem toho moc nevěděla. Během skutečně hektických čtyř měsíců jsem získala mnoho nových krásných
zkušeností, poznala mnoho fajn lidí, ale taky viděla zákulisí z druhé strany a zažila pár situací, na které bych nejraději rychle zapomněla. Energii a psychickou pohodu jsem s klukama
dobíjela v lese a na zkouškách, kterých jsme stihli celkem devět, všechny v první ceně. :-)
Na letních jezevčičích táborech, které letos opět pro velký zájem byly dva, vládla pohoda a myslím, že i přátelská nálada. I když týden intenzivního výcviku hodně vyčerpává, pobyt v kolektivu psích nadšenců neskutečně nabíjí a dodává sílu i optimismus, že zdaleka ne všude vládne zloba a rivalita.
Ze sexuálního výletu do Finska se vrátil Vajda a nyní již chodí fotky jeho potomků. Zvláště jeden vrh mně tam udělal velikánskou radost - ze spojení s červenou tygrovanou fenou se narodil šílený mix barev - červený s příměsí černé, červený s hnědým nosem, červený tygr, černý s pálením, hnědý s pálením, hnědý tygr :-)
Štěňata rostou jako z vody a já si uvědomila, že jsem je už měsíc nevyfotila. Nejsem fotící maniak, neumím fotit, ale aspoň snaha byla...
Pak černí pejskové dostali barevné obojky, aby byli dobře rozeznatelní pro budoucí majitele. A začalo krmení dravé zvěře. Pomocí tvarohu se v tygry proměnili skoro všichni. A zatímco se ke konci pět mrňousků přetlačovalo a přetahovalo o misku, šestý filuta našel lepší zdroj obživy :-)
Po roce jsem si udělala opět výlet do Šluknovského výběžku, kde jsem zahájila s klukama zkouškovou sezónu. Stejně jako loni se vyvedlo krásné počasí, ubytování v penzionu na samotě je při současných cenách "za hubičku", komorní prostředí zkoušek... a oba kluci velmi mile překvapili :-) Vanad absolvoval v sobotu BZ a v neděli BZH, obě zkoušky zvládnul v I. ceně. Ač při tréninku mi dost brnkal na nervy, neboť krom sledování stopy stíhal ještě milion věcí kolem, při zkouškách předvedl moc hezkou soustředěnou práci. Wunjo po úrazovém výpadku v tréninku skládal jen BZH, ale taky ve správný okamžik zabojoval a zkoušky ukončil stejně jako Vanad se samými čtyřkami v I. ceně :-)
Zatímco u nás pomaličku vítězí jarní počasí, ve Finsku si ještě užívají sněhovou nadílku. A protože majitelka Xue a současná bytná Vajdy ráda a krásně fotí, udělají mi vždycky její snímky radost.
Zato já jsem na focení flink :-( Včera byly štěňátkům 2 týdny, vyfotila jsem je, ale všechny fotky byly špatně zaostřené, štěňata tu bez nožičky, tu s půlkou hlavičky... prostě katastrofa. A na nový pokus jsem už neměla ani chuť! Takže místo fotek jsem jim rozdala aspoň jména - kluci Yacob, Yerik, Yong a Yoshua a holky Yang a Yoki.
Již týden se ozývá z pelíšku hlasité mlaskání, výjimečně kňourání, to když se nějaký hladovec nemůže probojovat k cecíku. Hippie o prcky vzorně pečuje, venčení zkrátila na minimum času a rychle se vrací ke svým potomkům. Stará se o krmení, aby byl mléčný bar vždy plný a vždy blízko tlamiček. A já se starám, aby měla Hippie pořád plnou misku a štěňátka teplo. Myslím, že pohoda vyzařuje i z fotky :-)
V odpoledních hodinách Hippie usoudila, že se už dál nebude tahat s velikým pupkem a že mi zpestří páteční klídek. A tak postupně v pelíšku přibývala vrnící a pištící štěňata, 4 pejsci a 2 fenky. I když to nebyli žádní mrňousci (porodní hmotnost 281-326 g), Hippie celý porod zvládla naprosto bez problémů a nyní již celá rodinka spokojeně oddychuje a mrňata si hlasitě pomlaskávají :-)
Valér loni na zkouškách nasbíral dostatečný počet bodů, které mu nakonec vynesly vítězství v Pracovním poháru KCHJ mezi dlouhosrstými standardními jezevčíky a celkové
5.místo mezi všemi rázy jezevčíků. Tímto se Valér stal nositelem již osmého titulu "VÍTĚZ PRACOVNÍHO POHÁRU" v naší chovatelské stanici.
Vajda se svými čtyřmi zkouškami nakonec skončil na čtvrtém místě mezi dlouhány :-)
Dorazily fotky z norování z Finska.
Včera jsem konečně objevila v lese prostory úplně bez sněhu. A hned jsem nedočkavě vytáhla lahvičku s vepřovou krví z mrazáku! Potřebovala bych začít trénovat práci na barvě i na šlapané stopě, ale nechtěla jsem naučit kluky sledovat stopu očima. A po dnešku začínám zas ožívat. Vanad i Wunjo si musí doplnit vzdělání, na podzim jsem jejich přihlášky ze zkoušek stáhla. Tak musíme dohánět podzimní resty!
Jaro - to je čas mláďat. Hippie poslední dny pořádně narostlo bříško, už těším na první potomky po Vajdovi. A tak, když nás opustila poslední přezubená Xéčka a rozběhla se hodně daleko z rodného pelechu, za chvilku kuchyň zaplní noví Štěkoťáčci.
Místo po Xue na týden vyplnila Xaxana, která je oddělena od smečky, samostatně vymazlována a socializována a o víkendu odejde do nové rodiny. Zatím bude půl roku žít v Praze a v létě se natrvalo odstěhuje se svými majiteli do Itálie.
Dnes pořídil veterinář Vajdovi krásné RTG snímky páteře. Nyní ještě musíme počkat na jejich oficiální vyhodnocení, ale podle předběžného hodnocení
je vše v pořádku.
Ve Finsku se chovným jedincům dělá rentgen páteře kvůli zjištění genetické predispozice k ochrnutí. Zatím se výsledky jen evidují, nic není z chovu vylučující. Vajda jako zapůjčený
chovný pes by vyšetření mít nemusel, ale mnozí chovatelé dávají při krytí přednost vyšetřeným jedincům a i pro mne to bude velmi zajímavá informace.
Krom fotek prosvíceného Vajdy dorazily i další fotky z jejich nového domova
Dopoledne jsme odvezli Vajdu a Xue na letiště, odkud se po zdlouhavém odbavení vydali do Finska. Na Xue již čeká natěšená majitelka. A na Vajdu nové zážitky a
zkušenosti - nějaká nevěsta, možná i nějaká zkouška či výstava. Vše podle uvážení jeho současné držitelky. A na mě zbývá jen těšení na jeho návrat. Snad mu zde zatím budou vyrůstat
potomci od dvou fen, které v lednu stačil nakrýt.
Měla jsem v plánu oba ještě vyfotit v transportce odnášené v dál, ale nakonec jsem jen smutně koukala, jak se vzdalují a na nějaké focení jsem ani nepomyslela :-( Budu si muset počkat
na fotky z Finska, zatím přišela jen zprávička, že oba zvládli i cestu z Helsinek a v pořádku dorazili do nového domova :-))
Protože se již Vajda zapojil do reprodukce a čekají na něj feny i v cizině, absolvoval vyšetření očního pozadí. A nechala jsem mu aplikovat i čip, ačkoliv
o významu čipování nejsem zcela přesvědčena. Čipování by mělo smysl, pokud by existovala jediná databáze!!! Jestliže je registrace roztříštěná mezi několik databází (navzájem
spolu nepropojených), případný nálezce stejně má cestu k identifikaci psa velmi komplikovanou :-(
Tygrovaná Xue si zatím užívá poslední dny doma. Lenošení střídá s přípravou na budoucí lov, i když lišku zatím nahrazuje bavlněný uzel :-)))
